Růže svraskalá - Rosa rugosa

Kolikrát jste kolem ní prošli, když jste se toulali městem. Možná jste jemné krásce prostřed zeleně nevěnovali pozornost. Ale možná, že vás do nosu cvrnkla její krásná vůně, upoutaly květy plné včel, její naducané šípky vás přilákaly k doteku  nebo vás potěšila v podzimní plískanici vesele žlutá barva jejích listů. Růže, o které si budeme vyprávět má tak trošku popelkovské jméno - růže svraskalá, latinsky Rosa rugosa, které si vysloužila díky svým jakoby pokrčeným listům. 

Je to růže pro ty, kdo na zahradě nehledají dokonalost, ale celistvost – krásu, užitek a plynutí. 

Tuto růži jsem potkala, když jsme se nastěhovali na Žítkovou a trávili jsme první mlhavou zimu pod Lokovem. Byla zapředená v houští živého zdivočelého plotu a v létě rozkvetla jednoduchými, ale překrásně voňavými květy, které jsem sbírala na čaj. Tuto lokovskou růži se mi podařilo nařízkovat, a tak zdobí žítkovskou zahradu a tady v Javorníku jsem z ní vysadila celý živý plot, na jehož proměny se ohromně těším. Svým hustým a neprostupným habitem k tomuto účelu jako dělaná. Když se díváte na její pruty, může působit až trošku děsivě (snad i pro nevítané návštěvníky), její větévky jsou místo vedle místa posety jehlicovitými ostny. Když se jich dotknete, jsou jako hrubý kartáč. Když růžičku potřebujete ošetřit, postačí silnější rukavice a jste v bezpečí. 

rugosa

Domovinou růže svraskalé jsou písečná pobřeží východoasijských moří, kde odolávala mocným vlnám příboje a to z ní udělalo holku do nepohody, která snáší i jistou míru zasolení půdy. Proto ji tak často najdeme na místech pro vegetaci velmi náročných, jako třeba podél frekventovaných silnic a v Británii nebo pobaltí pomáhá stabilizovat půdu pobřežních oblastí. Říká se, že jablko nepadá daleko od stromu, proto i kultivary růží, které růži svraskalou nesou v genech, jsou výjimečné svým zdravím i odolností k nízkým teplotám. Pro ty, co mají pocit, že jim uschne i kaktus, je tato růže zajímavou výzvou. Jedinou nevýhodou snad může být, že růžička je tak trošku neposeda a svými podzemními výběžky ráda prozkoumává i blízké okolí svého základního keře. Těmito výhonky (odkopky) si však růži můžete velice snadno namnožit. Nejlépe na podzim, kdy je odseknete od matečného keře a zasadíte na nové místo.

hansa

Přirozenou krásu této růže objevíte v jednoduchých (5 korunních lístků) tmavě růžových nebo bílých květech, které překrásně a intenzivně voní. Rozkvétají celé léto a rády hostí včelky i čmeláky. Někdy na přelomu července a srpna přichází kouzelný okamžik, kdy se na růži začnou červenat velké výrazné šípky a rozvíjí se nová poupátka. Růže je pak jakoby dvakrát krásná. S přicházejícími chladnějšími dny si růžička oblékne zlatý šat, kterým prozáří celou zahradu.

Na podzim jsem objednávala nové růže do nové Stolístkové zahrady pod Hradiskem a kultivary růže svraskalé mě velmi oslovily. Však už se těším, až odrůda Hansa z růžové školky manželů Pelcových i růže s plnějším květem Therese Bugnet z Veseckých trvalek  rozvinou své voňavé květy. Těším se i na nákup u pana Michala Jona z Plantae Lukavec, který má v nabídce devět kultivarů růže svraskalé (rugosa hybridy), mezi nimi i odrůdu se zajímavými karafiátovými květy Pink Grootendorst. 

Růže svraskalá je růží s velkým přínosem pro celý ekosystém zahrady. Svými kořeny zpevňuje půdu, je hostitelkou opylovačů, poskytuje úkryt i potravu ptákům a nás těší svou vůní a krásou. O tom, jaký přínos má růže svraskalá pro naše zdraví a krásu si povíme v pokračování tohoto článku.